Pravděpodobně už jste asi slyšeli mnoho různých informací o tom, co je dobré a co špatné pro Vaše oči. Jsou však pravdivé? U příležitosti roku 2020 věnovanému očím se Americká akademie oftalmologie rozhodla osvětlit, co je pravdy na následujících 20 běžně citovaných mýtech o očích.
Základy biologie
Mýtus č. 1: Všechny děti se narodí s modrýma očima
Když se děti narodí, jejich oči se mohou někdy jevit jako modré, ale melanin se v nich teprve ještě vyvíjí. V průběhu následujících asi dvanácti měsíců začnou buňky melanin vytvářet. Jak se melanin v duhovce vytváří, oči mají tendenci tmavnout.
Mýtus č. 2: Děti přicházejí na svět s očima, které už pak nerostou
Obvykle mají dětí při narození oči, jejichž velikost dosahuje asi dvou třetin velikosti dospělého oka. Oči totiž rostou i po narození, obvykle během dvou období: 1) v prvních několika letech života a 2) v pubertě.
Mýtus č. 3: Dva hnědoocí rodiče nemohou mít modrooké dítě
Pravda je taková, že vůbec nelze předpovědět barvu očí dítěte na základě barvy očí rodičů. Současné výzkumy naznačují, že za barvu očí je zodpovědných až 16 různých genů, což vysvětluje, proč dva rodiče se stejnou barvou očí mají děti s úplně odlišnou barvou očí.
Zlepšení zraku
Mýtus č. 4: Konzumace mrkve zlepšuje zrak
Pro udržení zdravého zraku je nepostradatelný vitamín A a mrkev má vysoký obsah této živiny. Avšak organizmus potřebuje pro zrak a oči pouze relativně malé množství vitamínu A a ten je možné získat z mnoha zdrojů, mezi které patří například tmavě zelená listová zelenina, barevná zelenina, mléčné výrobky a ryby. I když může strava bohatá na vitamín A přispět k udržení zdravého zraku, nezlepší ho, ani Vás neuchrání před potřebou nosit dioptrické brýle nebo kontaktní čočky. Nezapomínejte konzumovat potraviny bohaté na vitamín A společně s nějakými tuky, organizmus bude pak schopen lépe vstřebat prospěšné látky.
Mýtus č. 5: Zrak se dá zlepšit očním cvičením
Očním cvičením se zrak nezlepší, ani nepomůže navždy zachovat dobré vidění nebo neodstraní potřebu nosit brýle. Zrak závisí na mnoha faktorech a žádný z nich není možné významně ovlivnit očním cvičením. Oční cvičení však může být prospěšné v případech nedostatečné konvergence (pozn. překl.: zkratka CI; z angl. convergence insufficiency), což je stav, při kterém oči nespolupracují při zaostření na blízký objekt, což například ztěžuje čtení.
Mýtus č. 6: Přímý pohled do slunce může zlepšit zdraví a duševní i tělesnou pohodu
Přímý pohled do slunce, byť i na krátkou chvíli, bez použití ochranných pomůcek na oči může trvale poškodit sítnici a dokonce způsobit oslepnutí. Běžné sluneční brýle, ani doma vyrobené filtry neposkytují pro přímý pohled do slunce dostatečnou ochranou. Jediný bezpečný způsob, jak se dívat přímo do slunce, je použití speciálních slunečních filtrů, které splňují standardy ISO 12312-2.
Oční vady
Mýtus č. 7: Budete-li šilhat, zůstane Vám to
Svaly v oku umožňují pohyb očí do všech směrů. Ani pohled doleva nebo doprava, ani nahoru nebo dolů nezpůsobí, aby oči zůstaly v těchto pozicích, a stejně tak ani šilhání nezpůsobí, aby oči takto zůstaly trvale. Šilhání může vzniknout v důsledku nemoci, oční vady bez korekce nebo po poškození svalu nebo nervu.
Mýtus č. 8: Barvoslepostí trpí pouze chlapci
Ženy mohou trpět barvoslepostí nebo ji zdědit, u mužů je však riziko daleko vyšší. Odhaduje se, že nějakou poruchou vnímání barev trpí každý desátý muž. Většina lidí, kteří trpí barvoslepostí, se narodí s nižším počtem čípků (pozn. překl.: fotoreceptorické buňky) v sítnici nebo je nemají vůbec, což ovlivňuje jejich schopnost rozlišovat červenou, zelenou a modrou barvu. Méně častěji dochází k tomu, že se problémy s viděním barev objeví později v průběhu života, a to jako následek určitého onemocnění, úrazu nebo toxického vlivu drog, kdy dojde k poškození sítnice nebo zrakového nervu.
Mýtus č. 9: Barvoslepí lidé vidí černobíle
Většina lidí, kteří trpí barvoslepostí, barvy vidí částečně. Nejzávažnější forma barvosleposti, kdy člověk vidí vše v odstínech šedé, není běžná. Většina barvoslepých osob má problém rozlišit mezi odstíny zelené a červené.
Mýtus č. 10: Sledování televize z blízka může poškodit zrak
Sledování televize z blízka může oči unavit nebo vyvolat bolest hlavy, ale ani dětem, ani dospělým nepoškodí zrak. Pokud si však někdo vždy sedá blízko k televizi, může to znamenat, že tato osoba je krátkozraká a ve skutečnosti potřebuje brýle. U dětí se schopnost ostřit na blízko zvýšila, takže jim možná může vyhovovat sedět blíže u televize.
Mýtus č. 11: Čtení při tlumeném světle je pro oči škodlivé
Čtení při tlumeném světle oči neničí. Ale dobré osvětlení může čtení zjednodušit a Vaše oči se neunaví tak rychle.
Mýtus č. 12: Používání počítače může Vaše oči poškodit
Sledování počítačové obrazovky Vaše oči nepoškodí, ale dlouhodobé sledování obrazovky bez přestávky může zvyšovat namáhání očí, jejich únavu nebo syndrom suchého oka. Dbejte na to, abyste dopřáli svým očím odpočinek každých 20 minut tím, že od obrazovky vzhlédnete nebo se rozhlédnete po místnosti. Pravidelně mrkejte, aby se Vám oči příliš nevysušovaly a můžete použít umělé slzy, potřebujete-li oči ještě více zvlhčit.
Mýtus č. 13: Lidé, kteří nosí dioptrické brýle, si zničí zrak, budou-li číst drobný text nebo často při práci zaostřovat na blízko
Čtení ani práce na blízko oči neopotřebovávají. Mohou však oči namáhat a způsobovat jejich únavu. Pravidelné přestávky, při kterých se díváte do dálky nebo vzhlédnete od textu či práce, mohou poskytnout úlevu.
Mýtus č. 14: Nošení dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček způsobí, že na nich budete závislí
Používáním dioptrických brýlí si zrak nezhoršíte, ani Vám nezpůsobí žádné oční onemocnění. Pokud potřebujete brýle na dálku nebo na čtení, je důležité je používat, abyste oči zbytečně nenamáhali a co nejlépe viděli.
Mýtus č. 15: Nošení špatných brýlí může oči poškodit
Nošení dioptrických brýlí s nesprávným počtem dioptrií očí nepoškodí, ale je může je namáhat a způsobovat bolest nebo rozmazané vidění nebo bolesti hlavy. Všechny potíže by měly odeznít, když brýle odložíte.
Mýtus č. 16: Poruchy učení jsou způsobeny očními problémy
Poruchy učení souvisí s tím, jak mozek zpracovává to, co vidíme nebo slyšíme. Mezi projevy specifických poruch učení patří problémy se čtením nebo psaním, s pochopením matematiky nebo s uspořádáváním myšlenek a informací. Občas se může stát, že za těmito potížemi stojí slabý zrak, ale přičítají se specifickým učebním poruchám. Jestliže si všimnete, že Vaše dítě má problémy ve škole, vezměte ho ke specialistovi na poruchy učení a k očnímu lékaři.
Mýtus č. 17: Zhoršování zraku je neoddělitelnou součástí stárnutí
Mnoho potíží se zrakem, které se zhoršují s přibývajícím věkem, může být léčeno. Presbyopie, zhoršení vidění na blízko, a katarakta mohou být obě ošetřeny tak, aby mohli lidé opět jasně vidět. Je důležité chodit na oční prohlídky každý rok, aby bylo možné včas podchytit jak vratná, tak trvalá ohrožení zraku, jako je například glaukom nebo makulární degenerace. Často může včasná léčba zpomalit postup nemoci nebo předejít ztrátě zraku.
Mýtus č. 18: Katarakta musí "dozrát", než může být odoperována
Kataraktu je možné odstranit, jakmile začne narušovat vidění. Díky tomu, jaký pokrok zaznamenala chirurgie v oblasti léčby katarakty, mohou být čočky z oka vyjmuty v okamžiku, kdy je pro člověka se zakalenou čočkou obtížné číst drobný text nebo dopravní značení.
Mýtus č. 19: Oči je možné transplantovat
V dnešní době není možné transplantovat celé oko, protože tento komplexní orgán je spojený s mozkem zrakovým nervem. Zrakový nerv je tvořen z více než milionu drobných nervových vláken. Ve chvíli, kdy dojde k narušení těchto vláken, nemohou být obnovena. Oční lékaři však mohou transplantovat rohovku, průsvitnou přední část oka.
Odborníci na zrak
Mýtus č. 20: Všichni lékaři jsou stejní
Oftalmologové, optometristé a optici hrají všichni svou důležitou roli v péči o oči. Úroveň jejich vzdělání a expertízy se však celkem liší.
Oftalmolog je absolvent lékařského oboru s minimálně 12 lety přípravy, které zahrnují 4 roky na vysoké škole a minimálně 8 let postgraduálního lékařského studia. (pozn. překl.: uvedené údaje se týkají zvyklostí v USA). Oftalmologové jsou jediní poskytovatelé péče o oči, kteří mohou jak léčit, tak operovat a účastní se rovněž vědeckého výzkumu příčin a metod léčby pro oční onemocnění a vady.
Optometrista má minimálně 3leté vysokoškolské vzdělání a 4 roky dalšího vzdělávání a výcviku a je oprávněn provádět oční prohlídky a zrakové testy, předepisovat a vydávat korekční kontaktní čočky, odhalovat některé oční abnormality a předepisovat léky pro některá oční onemocnění.
Optik je specialista, který připravuje, měří a uzpůsobuje pacientům dioptrické brýle nebo kontaktní čočky, které pacientovi předepsal oftalmolog nebo optometrista. Optik není oční lékař, má však za sebou dvouleté vzdělání v oboru nebo 6000 hodin v učňovském vzdělávání.
Pokud máte nějaké otázky nebo obavy týkající se Vašich očí nebo zraku, promluvte si o nich s očním lékařem.