Pokud někdo trpí proliferativní diabetickou retinopatií, onemocněním vyvolaným diabetem, při kterém hrozí ztráta zraku, mají oční lékaři dvě možnosti léčby: laser nebo jehlu.
K proliferativní diabetické retinopatii dochází, když se uvnitř oka začnou tvořit nové cévy, což může vést ke krvácení nebo odchlípení sítnice a v důsledku zapříčinit ztrátu zraku. Cílem léčby je zastavit tvorbu těchto cév a předejít ztrátě zraku. Oční lékaři k tomu obvykle používají laser, jehož paprsky zasáhnou sítnici, v důsledku čehož se abnormální cévy smrští a také se tím zabrání jejich další novotvorbě.
V nedávné době začali oftalmologové používat další metodu - medikaci v injekční formě přímo do oka. Tento přístup, který se nazývá anti-VEGF léčba, také pomáhá zastavit novotvorbu cév nebo jejich prosakování.
Obě metody mohou ovlivnit tvoření nových cév a uchovávat zrak. Vědci nyní však docházejí k závěru, že mezi oběma přístupy můžeme najít důležitý rozdíl. Ukazuje se, že lidé léčení pouze injekcemi potřebují pravidelné ošetření a pravděpodobně po celý život, aby si uchovali zrak. To znamená, že musí pravidelně chodit k lékaři. Oftalmologové říkají, že následky přerušení této léčby mohou být fatální: hrozí oslepnutí.
Problém tkví v tom, že mnoho diabetiků nenavštěvuje oční ordinaci tak pravidelně, jak by měli. Důvody jsou různé: někdo na prohlídku zapomene, objeví se další zdravotní problémy, někdo má finanční problémy. Vynechání návštěvy u očního lékaře však může být pro zrak ohrožující, pokud je injekční forma jediným způsobem léčby v porovnání s ošetřením laserem, který obvykle nemoc zastaví trvale.
Dvě studie, vypracované oftalmology v nemocnici Wills Eye Hospital a v Kellogg Eye Center na Michiganské univerzitě, zkoumaly osoby, které se nedostavily k lékaři po dobu čtyř až šesti měsíců. Z těchto pacientů došlo u těch, kteří byli léčeni výhradně injekční formou, k mnohem výraznější ztrátě zraku než u těch, kteří prošli laserovou terapií. Jedna studie ukázala, že téměř polovina pacientů, kteří přerušili anti-VEGF léčbu, utrpěli závažnou a často nevratnou ztrátu zraku.
"Pro pacienty je zásadní, aby pochopili, že anti-VEGF medikace působí v oku jeden až dva měsíce a v naprosté většině případů nemá trvalý efekt," řekl Mark W. Johnson, MD, profesor oftalmologie na Michiganské univerzitě. "Pacienti, u nichž je proliferativní diabetická retinopatie léčena tímto způsobem, musí dostávat injekce pravidelně bez přerušení. Jinak může nemoc postoupit a v některých případech mít za následek i oslepnutí. Na rozdíl od toho je účinek léčby laserem ve většině případů trvalý.