Je snadné předpokládat, že vidíme svět právě tak, jak je. To je však jen jedna verze reality založená na našich limitovaných smyslech. Zvířata vidí mnoho dalších odlišných podob světa. V závislosti na tom, jak nějaké zvíře žije a získává potravu, se v průběhu času vyvinul jeho zrak – mnoho z takových způsobů vidění si můžeme jen představovat nebo nasimulovat. Následující text popisuje některé ze způsobů, jakými zvířata „vidí“:
Rozdíl mezi čípkem a tyčinkou
My lidé trávíme čas, kdy jsme bdělí, v průběhu dne, takže nám zrak umožňuje vidět tisíce nádherných barev v optickém světelném spektru. Ale některá zvířata, jako například kočky, jsou noční tvorové, takže je pro ně zásadní dobré noční vidění. Proto mají v oku mnohem více tyčinek, které zlepšují jejich schopnost vidět v šeru a méně čípků, protože barvy nejsou pro ně tak důležité.
Rozlišení
Lidský zrak patří k nejostřejším mezi všemi zvířaty, protože máme čípky nahuštěné ve středu sítnice. Mnoho zvířat má denní vidění méně ostré, protože se spoléhají na jiné smysly, které mají vyvinutější než my – obzvláště čich. Výjimkou jsou ptačí dravci, kteří jsou schopní vidět v asi 2,5krát vyšším rozlišení než lidé.
Echolokace
I když echolokace využívá zvuk, je to způsob, jak zvířata „vidí“, co je před nimi. Mezi taková zvířata patří velryby a delfíni, rejsci, někteří ptáci a zejména netopýři. Ti využívají echolokaci k nalezení a chycení své kořisti. Za letu vydávají souvislý proud vysokých tónů, které jsou slyšitelné pouze pro netopýry. Když zvukové vlny vytvořené těmito zvuky zasáhnou hmyz, zvuk se vrátí a navede netopýra ke kořisti. Netopýři jsou také schopni vnímat polarizaci světla.
Polarizované světlo
Vlny polarizovaného světla jsou paralelní a vibrují v jedné rovině. Mohou být pro naše oči nebezpečné, proto nás některé sluneční brýle proti nim chrání, avšak zvířata používají toto světlo různými způsoby. Sépie vytvářejí polarizační obrazy na povrchu svého těla, vědci se domnívají, že jsou používány pro komunikaci. Někteří netopýři používají polarizované světlo k navigaci.
Tapetum lucidum
Už jste někdy viděli oči kočky v noci, jak jsou zářivě zelené? Říká se tomu „tapetum lucidum“ a jedná se o odrazivou vrstvu, kterou má mnoho zvířat za sítnicí a která posílá světlo, které prošlo sítnicí zpět do oka pro zlepšení nočního vidění. To pomáhá kočkám k tomu, že jejich spodní práh vnímání světla je až sedmkrát nižší než u lidí.
Infračervené světlo
Někteří hadi vidí dvěma různými způsoby – barevně a infračerveně pomocí infračervených senzorů umístěných v hlavě. Tato nepatrná čidla jsou asi 10krát citlivější než nejlepší uměle vyrobené infračervené senzory, které kdy vyrobili lidé.
Ultrafialové světlo
Na druhé straně spektra od infračerveného je ultrafialové světlo. Včely používají toto světlo, aby na květinách viděly množství pylu a nektaru. Ptáci jsou schopní vidět ultrafialové světlo navíc k optickému světlu. Mají tzv. „tetrachromické“ vidění, což znamená, že mají čtyři druhy čípků, aby viděli červené, zelené, modré a UV světlo.
Periferní vidění
Některá zvířata, jako například Vaši domácí mazlíčci, psi a kočky, mají mnohem širší periferní vidění. Kočky například vidí v optickém poli 200 stupňů na rozdíl od 180 stupňů u lidí.
Je fascinující si představit, o kolik víc svět ukrývá, než můžeme vidět lidským zrakem. Zkoumáním zvířat a toho, co mohou vidět, můžeme nahlédnout za obzor.