Slibně vypadající léčba dětské krátkozrakosti (myopie) je vítanou zprávou v době, kdy má tuto diagnózu více a více dětí.
Studie ukazují, že nízké dávky atropinu, obvykle podávané ve formě očních kapek před spaním, mohou výrazně zpomalit progresi myopie u dětí a tak u nich předejít těžké krátkozrakosti.
Dětská myopie je obvykle diagnostikována u dětí ve věku 5 až 7 let. K výraznému zhoršení zraku často dochází během let, kdy oko rychle roste a zrak se pak ustálí kolem dvanáctého roku života dítěte. Lidé trpící myopií vidí dobře nablízko, ale špatně do dálky.
Až donedávna byly jediným způsobem ošetření dětské myopie dioptrické brýle a časté změny předpisu dioptrií, jak se zrak u dítěte zhoršoval.
Myopie je nevratná a děti léčené nízkými dávkami atropinu stále potřebují brýle. Ve většině případů však jsou jejich hodnoty krátkozrakosti lepší v porovnání s dětmi, které atropinovou léčbu nepodstoupily.
Podle Davida Epleye, dětského oftalmologa působícího v Kirklandu (stát Washington), jsou výsledky zcela zásadní. Doktor Epley se podílí na výzkumu věnovanému atropinové léčbě a sám ji pravidelně využívá ve své praxi.
"Setkáváme se s tím, že u většiny dětí - asi u 90% - míra progrese myopie poklesne nebo se zpomalí asi o polovinu. Čím dříve se u nich s léčbou začne, tím menší pak bude jejich "konečná" krátkozrakost," říká doktor Epley.
Další dobrou zprávou je, že u naprosté většiny dětí podstupujících tuto léčbu se neprojevují žádné vedlejší účinky. Asi u 1% dětí se projevilo mírné zarudnutí nebo svědění kolem oka.
Z výzkumu dále vyplývá, že jakmile se s atropinovou léčbou přestane, progrese myopie se opět vrátí. Klíčem tedy zůstává odhalit nemoc co nejdříve a používat atropin neustále po celou dobu, kdy oko roste.
Myopie se může také projevit mezi 18. a 22. rokem života. Na této věkové kategorii nebyla léčba nízkými dávkami atropinu testována.
Raketový nárůst dětské myopie
Atropin se přirozeně vyskytuje v některých jedovatých rostlinách. V lékařství se využívá dále upravený a koncentrovaný. V očním lékařství se již používá pro rozšíření zornic a pro léčbu syndromu líného oka. Účinek nízké dávky (koncentrace 0.01%) na dětskou myopii byl odhalen téměř náhodou vědci v Singapuru, kteří studovali vedlejší účinky vyšších dávek. Kontrolní skupina, která dostávala velmi nízké dávky, měla lepší výsledky myopie.
Oftalmologové si nejsou jistí tím, proč mají nízké dávky atropinu schopnost držet myopii na uzdě, ale domnívají se, že se atropin váže na některé růstové receptory v oku a tím zabraňuje procesům, které jsou příčinou tohoto onemocnění.
Informace o této formě léčby se v oftalmologickém světě rychle šíří, a to i v souvislosti s tím, jak je mnoho zemí, včetně Spojených Států, svědkem strmého nárůstu míry myopie mezi dětmi. Největší nárůst byl zaznamenán v asijských zemích, jedná se však o globální jev. V USA má dnes myopii 40% dětí, v porovnání s 20% před pouhými 30 lety. V mnoha asijských zemích trpí myopií až 90% dětí.
Ačkoliv je u myopie zřetelná genetická vazba a v rodinách se dědí, důvody jejího nárůstu v nedávné době nejsou zcela zřejmé. Několik studií se shodlo na tom, že na vině je způsob, jak si dnes děti hrají. Výzkum ukázal, že u dětí, které jsou méně vystaveny dennímu světlu venku v raném dětství, je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine myopie. Předpokládá se, že děti dnes tráví méně času na přirozeném světle venku a více času naopak tráví doma u počítače, u televize nebo na mobilních telefonech.
Je potřebný další výzkum, říká doktor Epley, který spolupracuje se singapurským týmem odborníků na dětskou myopii.
Co mohou rodiče udělat ve věci myopie?
Mnoho oftalmologů doporučuje pro děti pravidelný pobyt venku na denním světle. Pokud dítě má myopii nebo pokud se domníváte, že má problém s viděním na dálku, je důležité nechat dítě vyšetřit u dětského oftalmologa a můžete se zeptat na léčbu nízkými dávkami atropinu (pozn. překl.: dostupnost léku v ČR nebyla ověřena).
Podle doktora Epleye nemusí být oftalmologové pro dospělé pacienty o zmíněném výzkumu věnovanému dětem informováni.
U lidí s myopií existuje vyšší riziko očních onemocnění v pozdějším věku, jako je např. glaukom nebo makulární degenerace. Vyzkoušení léčby nízkými dávkami atropinu během dětství může být tedy dlouhodobě prospěšné.
"Vzhledem k tomu, že léčba je téměř bez vedlejších účinků a je tak efektivní, rozhodování je velmi jednoduché," říká doktor Epley.