Zrak u malých dětí prochází během prvních měsíců života mnoha změnami.
Zaostření a sledování: Novorozenci mají periferní vidění (schopnost vidět do stran) a během prvních týdnů života se u nich postupně vyvíjí schopnost zaostřit na předmět nebo bod před nimi. Ve věku jednoho měsíce jsou schopni rychle zaostřit na objekty vzdálené až metr daleko. Na konci druhého měsíce jsou miminka také schopná sledovat očima pohybující se předměty, jak se zlepšuje koordinace jejich očí a vnímání hloubky prostoru. Ve třech měsících už jsou také schopná ovládat ruku/paži, kterou potřebují, aby se s ní trefili do blízko se pohybujících předmětů. Pokud oči dítěte v tomto věku ještě "nespolupracují", když zaostřují a sledují předměty, je na místě se poradit s dětským lékařem.
Schopnost vidět do dálky se kontinuálně rozvíjí během prvních měsíců života. Čtyřměsíční miminko se může usmát, když uvidí svého rodiče na druhém konci místnosti a může už také vidět objeky venku, když se dívá skrz sklo. Světlo a obrazy: Při narození jsou děti velmi citlivé na ostré světlo, proto jejich zorničky zůstávají zúžené, aby omezily množství světla, které se dostane do očí. Asi po dvou týdnech se začnou zornice rozšiřovat a děti mohou vidět škálu odstínů světla a tmy. S vývojem sítnice (na světlo citlivá tkáň uvnitř oka) se schopnost vidět a rozeznávat tvary a obrazce zlepšuje. V prvních týdnech přiláká pozornost dítěte nejspíše velmi kontrastní, např. černobílé obrázky, barevné terče nebo jednoduché obličeje.
Lidský obličej bývá u dětí vždy velmi oblíbený. Když dítě někdo drží v náručí, dítě často upřeně pozoruje jeho obličej, zvláště oči. Jak se dítěti postupně zvětšuje rozsah toho, co vidí, je schopné vidět celý obličej a bude více reagovat na výraz v obličeji pozorované osoby.
Barevné vidění: Schopnost barevného vidění se u dětí vyvíjí podobným tempem jako ostatní zrakové dovednosti. V jednom měsíci jsou už děti schopné rozlišit jas a intenzitu barvy a budou se déle dívat na výrazné barvy a kontrastní vzory spíše než na jemné odstíny. Zhruba ve věku čtyř měsíců jsou děti schopné rozlišovat a reagovat na celé spektrum barev a jejich odstínů.
Vývoj zraku u předškolních a školních dětí
Zaostřování, sledování, vnímání prostoru a další aspekty zraku se dále vyvíjejí i později během dětství. Konvergence, schopnost obou očí zaostřit na objekt simultánně, se ještě dále rozvíjí až do věku přibližně sedmi let; toto je jeden z důvodů, proč by měl být jakýkoliv problém, který má dítě s ostřením nebo koordinací očí, řešen před dosažením tohoto věku.
Většina dětí je přirozeně určitým způsobem dalekozraká (hyperopická), ale vidí dobře na ostatní vzdálenosti. Zřetelnější myopie (krátkozrakost) a astigmatismus jsou považovány za dědičné. Nedávné studie z USA a Austrálie ukazují, že doba, kterou školní děti stráví venku na přirozeném světle, může mít určitý vliv na to, zda se u nich vyvine mírná myopie.