co jste možná nevěděli
obrazek1

Průměrné mrknutí trvá desetinu vteřiny

Přestože o mrkání obvykle nepřemýšlíme, naše oči se mu věnují nepřetržitě. Věděli jste, že každou minutu mrknete 15 až 20krát? To je v součtu více než hodina mrkání denně. Mrkání je součástí mechanismu oka, kterým se zajišťuje jeho zvlhčování. Pokaždé když mrknete, oko využije zlomek vteřiny k tomu, aby obnovilo slzný film, který pokrývá oko. Když si čtete tento článek nebo cokoliv jiného na obrazovce, všimněte si, že čím více se soustředíte, tím méně mrkáte. Když zapomínáme mrkat, přispívá to jako klíčový faktor k příznakům spojeným se syndromem počítačového vidění. Nezapomeňte se řídit pravidlem 20/20: každých 20 minut se na 20 vteřin podívejte ven z okna.

Předpokládá se, že do roku 2050 bude 50% světové populace trpět krátkozrakostí (myopií).

V současnosti se odhaduje, že touto oční vadou trpí asi 30% světové populace1, ale očekává se, že její výskyt se dramaticky zvýší v nadcházejících desetiletích. Předpokládá se, že do roku 2050 se toto číslo zvýší na 50%1. V mnoha zemích je krátkozrakost už nyní považována za oční vadu, která dosáhla úrovně epidemie. V některých východoasijských městech je krátkozrakých až 80-90% populace2. Ale nemusíme chodit daleko: u nás v Evropě je krátkozrakost dvakrát rozšířenější mezi mladými lidmi. Téměř polovina Evropanů mezi 25 a 29 lety je krátkozraká, zatímco u celkové populace je to o něco méně než čtvrtina.

Dva hlavní faktory, které zvyšují riziko výskytu krátkozrakosti, jsou genetika a životní styl. Děti, jejichž oba rodiče jsou krátkozrací, mají 50% pravděpodobnost, že se u nich tato oční vada také objeví (pro srovnání: u dětí, které nemají ani jednoho rodiče s krátkozrakostí, je tato pravděpodobnost pouze 1 : 4)4. Riziko výskytu krátkozrakosti také zvyšuje moderní životní styl, zahrnující činnosti prováděné na blízko, jako je dlouhé čtení nebo hraní her na přenosných zařízeních, málo venkovních aktivit a špatné osvětlení5.

Krátkozrakost se obvykle objeví v dětství a postupně se rozvíjí, jak dítě roste. Klasické brýle a kontaktní čočky pomáhají korigovat rozostřené vidění, ale nejsou schopny postup krátkozrakosti zastavit, proto se u dětí počet dioptrií postupně zvyšuje. 

39 milionů lidí je postiženo slepotou

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se odhaduje, že 39 milionů lidí na světě je postiženo slepotou.7 A přibližně 285 milionů lidí má nějaké zrakové postižení7. Katarakta (šedý zákal) má na svědomí polovinu všech případů slepoty na světě a třetinu zrakových postižení. Nekorigované refrakční vady jsou příčinou téměř poloviny všech případů zrakového postižení7.

Více než 80% problémů se zrakem je možné předcházet nebo je léčit

Neoperovaný šedý zákal, zelený zákal a nekorigované refrakční vady jsou hlavními příčinami všech zrakových postižení na světě. Tyto problémy je ale možné mít prostřednictvím včasného zásahu pod kontrolou, předcházet jim nebo je léčit. Podle údajů, které dala dohromady Světová zdravotnická organizace, tyto statistiky dosahují nejvyšších hodnot u populací, které nemají přístup ke zdravotnickým zařízením, a zraková postižení jako taková jsou hlavním zdravotním problémem v oblastech s nízkým a středním příjmem všude po světě.

V naší části světa máme to štěstí, že zdravotní péče je zde na vysoké úrovni. Jedinou překážkou ve vyšetření zraku je často jen to, že se zapomeneme na vyšetření objednat. Šedý zákal se dá například vyléčit rutinním ambulantním zákrokem s vysokou mírou úspěšnosti. Zelený zákal se sice léčit nedá, ale když se podchytí včas, je možné ho mít úspěšně pod kontrolou.

Nepokládejte zdraví svých očí za samozřejmost. Prevence je lepší než léčba, objednejte se proto na pravidelné vyšetření zraku hned dnes.

Klikněte sem a najděte si očního specialistu ve svém okolí.

 

*Ve srovnání s jednoduchou jednodenní kontaktní čočkou během 3letého období .

  1. Světová zdravotnická organizace. Dopady myopie a vysoké myopie. Společná zpráva Světové zdravotnické organizace a Brien Holdenova Institutu pro zrak. Celosvětové vědecké setkání na téma myopie. Univerzita Nového Jižního Walesu, Sydney, Austrálie, 16.-18. března 2015.

  2. Rudnicka, A.R a kol. Výskyt myopie u dětí: celosvětové změny a vývoj v čase, systematický přehled a kvantitativní meta-analýza, dopady na etiologii a včasnou prevenci. British Journal of Ophthalmology (Britský oftalmologický časopis). Svazek 100, číslo 7. 2015-307724

  3. Williams, KM a kol. Narůstající výskyt myopie v Evropě a dopad na vzdělávání. Oftalmologie. 2015 Jul; 122(7): 1489-1497

  4. Morgan P. Je kontrola krátkozrakosti novou revolucí v oblasti kontaktních čoček? The Optician 2016.

  5. Wolffsohn JS, Calossi A, Cho P, a kol. Celosvětové trendy v přístupu ke krátkozrakosti a strategie z klinické praxe. Kontaktní čočky a přední část oka 2016;39:106-16.

  6. Chamberlain P, et al. Klinické hodnocení kontroly myopie prostřednictvím  měkkých kontaktních čoček se dvěma ohnisky - výsledky za 3 roky BCLA 2017.

  7. Světová zdravotnická organizace. Celosvětové údaje o zrakovém postižení 2010.

 

Žádné informace v tomto článku na blogu nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení odborného zdravotnického personálu. Pokud máte konkrétní otázky, obraťte se na svého očního specialistu.

Další blog