Většina z nás má schopnost vnímat velké množství různých barev. To umožňuje přítomnost tří druhů čípků v našich očích, které posílají zprávy o barvách do mozku. Někteří lidé však mohou mít některý z čípků poškozený nebo mají jen dva typy, což může významně snížit možnost vnímání barev. Pro tuto poruchu se používá název barvoslepost a je velmi běžná – u mužů asi 8% na celém světě a u žen 0,5%. Mnoho lidí si neuvědomuje, že existují různé typy barvosleposti. Více o jednotlivých typech se můžete dozvědět v tomto článku.
Červeno/zelená barvoslepost
Normální barevné vidění se označuje jako trichromatické - „tri-“, protože používá všechny tři druhy čípků správně, což nám umožňuje vidět tolik nádherných barev. Odebereme-li jeden čípek – vědecky řečeno se z trichromazie stane dichromazie – a počet možných kombinací poklesne na 10tisíc. Většina barvoslepých jsou muži, protože geny, které souvisí s barevným viděním, jsou na chromozomu X a ten mají muži jen jeden. Nejčastější forma barvosleposti se nazývá červeno/zelená barvoslepost a pod tímto názvem se ve skutečnosti skrývá několik různých poruch s podobným dopadem na vidění. Snížená citlivost (porucha barvocitu) na červené světlo vlivem chybějících nebo vadných tzv. dlouhovlnných čípků (označovaných „L“ z angl. slova long – dlouhý) je známá jako protanopie, resp. protanomálie a snížená citlivost na zelenou barvu vlivem chybějících nebo poškozených středních čípků (ozn. „M“ z angl. slova medium – střední) se nazývá deuteranopie, resp. deuteroanomálie. Tyto poruchy způsobují problém rozlišovat mezi červenou, zelenou a oranžovou a zvýraznění modrých a žlutých odstínů.
Modro/žlutá barvoslepost
Nepřítomné nebo oslabené krátkovlnné čípky (ozn. „S“ z angl. slova short – krátký) dávají vzniknout poruše nazývané tritanopie, resp. tritanomálie. Obě poruchy se objevují vzácně, touto nemocí onemocní zhruba jeden člověk z 30-50 tisíc. Mění schopnost rozlišit některé odstíny modré od zelené a některé žluté odstíny od šeříkově modré (fialové).
Úplná barvoslepost
Jsou i lidé, kteří nemohou vidět vůbec žádnou barvu – vidí svět jako černobílý film. Tato porucha se nazývá monochromazie nebo achromatopsie a vzniká v důsledku nefunkčních nebo chybějících čípků v sítnici. Achromatopsie je velmi vzácná, objevuje se přibližně u jednoho člověka z 33 tisíc.
Barvoslepost je většinou zděděná, získané poruchy vnímání barev však mohou vzniknout vlivem některých chronických nemocí, nehody, chemikálií nebo léků. V současnosti na barvoslepost neexistuje lék, nicméně určitý pokrok byl zaznamenán u genové terapie u opic. Máte-li pocit, že trpíte nějakou poruchou vnímání barev, navštivte očního lékaře. Podstoupíte tzv. Ishihara barevné testy, obrázky vytvořené z barevných bodů nebo složitější testy, aby se prokázalo, jestli jste opravdu barvoslepí. Jestliže jste žena a máte pocit, že vidíte barvy jinak než ostatní, můžete být jednou z mála žen se čtvrtým čípkem, což se nazývá tetrachromazie. Jestli je to Váš případ, jste schopná vidět stokrát více barev než my ostatní!