Proč pláčeme? Vědci se pokoušejí odpovědět na tuto otázku již po staletí.
V roce 1662 přišel dánský vědec Niels Stensen na to, že slzy se tvoří v lakrimálních neboli slzných žlázách. Rozlišujeme tři druhy slz: bazální, reflexní a emocionální slzy. Většina vědců zastává názor, že emocionální slzy - jejichž tvorbu spouští silné pocity jako je radost nebo smutek - se vyskytují pouze u lidí. V poslední době je pláč tématem mnoha výzkumů, co však víme, je že emocionální slzy jsou ovlivněny faktory biologickými, psychologickými a sociálními.
Co spouští tvorbu slz
Charles Darwin kdysi prohlásil, že emocionální slzy jsou "bezúčelné", od té doby jsme se však již poučili, že slzy usnadňují sociální sbližování a podporují v lidech potřebu pomáhat.
Psychologové se domnívají, že pláč se vyvinul ze zvířecí vokalizace. Miminka a děti, které ještě nemají plně vyvinuté slzné žlázy, nemohou plakat viditelné slzy, ale přesto hlasitě pláčou, když vyžadují péči a pomoc. Během dětství a počátku dospívání je běžným spouštěčem emocionálních slz také fyzická bolest, s rostoucím věkem se tento jev vytrácí.
Jak spějeme do dospělosti, objevují se emocionální slzy stále více v souvislosti se širší škálou pocitů, mezi které patří: fyzická bolest, bolest související s láskou a projevy náklonnosti, empatie a soucit, sociální bolest, cítění a morálka.
Pláč jako sociální signál
"Význam pláče se možná více týká sociální odpovědi, kterou má vyvolat, než jeho fyziologických projevů," říká Lauren Bylsma, PhD, z Pittsburské univerzity. Dr. Bylsma vedla několik studií o pláči a zjistila, že lidé se po pláči cítili lépe spíše tehdy, když se jim během pláče dostalo sociální podpory. Slzy, které vedly k vyřešení situace, která pláč vyvolala, nebo pomohly plačící osobě získat nové porozumění toho, co se stalo, jí také pomohly cítit se lépe. Naopak osoby, které se snažily své slzy skrýt nebo plakaly v prostředí, kde se jim nedostalo sociální podpory (například v práci), se necítily tak často po pláči lépe.
Ženy pláčou více než muži
Častost pláče se mezi lidmi výrazně liší, Dr. Bylsma uvádí, že všeobecně platí, že ženy pláčou asi tři- až čtyřikrát častěji než muži a když pláčou, bývá to obvykle intenzivnější.
Limbický a lakrimální systém spolupracují na tvorbě emocionálních slz
Když tělo vytváří emocionální slzy, limbický systém (část mozku související s emocemi) dá zprávu do tzv. Varolova mostu v mozku (mozková "zpravodajská centrála"), který předá signál lakrimálnímu systému, aby začal vytvářet slzy. Předmětem výzkumu nadále zůstává porozumět fyziologickým a nervovým změnám, ke kterým dochází v souvislosti s emocionálními slzami.
Co se v slzách ukrývá?
Už víme, že slzy obsahují enzymy, lipidy, metabolity a elektrolyty, ale chemické složení emocionálních slz je ještě nutné více prozkoumat. Někteří vědci se domnívají, že tyto slzy obsahují další bílkoviny a hormony, které v bazálních, ani v reflexních slzách nenajdeme. V emocionálních slzách byly zaznamenány vyšší hodnoty prolaktinu, adrenokortikotropního hormonu, leu-enkefalinu, draslíku a manganu. Někteří vědci vyslovili domněnku, že uvolňování stresových hormonů, jako je například leu-enkefalin, může pomoci tělu regulovat procesy nebo nastavit zpět homeostázu. Tato první zjištění však ještě stále vyžadují další vědecká potvrzení.
Slzy toho zvládají mnohem více než jen zvlhčování a ochranu očí před bakteriemi - kolik, to se ještě stále učíme a dovídáme.