how-do-we-see

Zrak je jedním z našich nejkomplikovanějších smyslů. Už jste se někdy zamýšleli nad funkcí takového oka?

Proces zpracování obrazu lidským zrakem je naprosto fascinující.

Abychom lépe porozuměli tomu, jak vidíme, vysvětleme si nejdříve, jakou funkci jednotlivé části (neboli struktury) lidského oka plní, a odpovězme na otázku, jak nám oko umožňuje vidět. V následující chvilce se na tento problém podíváme blíže.

Cashback - Moje první čočky

Vnější části oka

Oči jsou orgány, stejně jako srdce, ledviny nebo kůže (lidský orgán o největší ploše). Anatomie oka je neuvěřitelně složitá.  Každé oko se skládá z více než dvou milionů spolupracujících částí. K nim patří i vnější struktury:

  • Oční víčka, která oči chrání.
  • Oční bělmo a rohovka, které pokrývají vnitřní části oka a zabezpečují je před vlivy zvnějšku.
  • Slzný film, jenž transportuje kyslík k rohovce a pomáhá udržovat zdraví a pohodlí očí.

Zajímavost: víte, že oči každého z nás mrknou v průběhu dne asi 12 000krát a že rohovka je jedinou částí našeho těla, v níž se nevyskytují žádné krevní cévy? Kyslík je do orgánů přiváděn krví, rohovka jej ale přejímá přímo ze vzduchu. Proč? Rohovka totiž musí být průsvitná, což je nezbytné pro jasné vidění.

Teď již víme, které části tvoří oko zvnějšku. Můžeme se tedy zaměřit na vnitřní prostředí oka a odpovědět na otázku, jak to, že vidíme předměty jako vycházející slunce nebo talíř s naší oblíbenou snídaní.

Vnitřní prostředí oka

Níže jsou uvedeny hlavní vnitřní struktury oka:

  • Duhovka, barevná část oka.
  • Zornice (pupila), černý kruhovitý otvor v centru duhovky, jímž do oka proniká světlo.
  • Čočka, umístěná za duhovkou, která zaostřuje zrak na předměty blízké i vzdálené.
  • Sítnice, tenoučká vrstva milionů fotoreceptorů zvaných tyčinky a čípky.

Když ráno otevřete oči, světelné paprsky proniknou do oka skrze rohovku a zornici. Jste-li zrovna v tmavé místnosti a rozsvítíte jasné světlo, zornice se stáhnou a redukují tak množství světla, které do oka dopadá. Pokud vejdete z prostředí prozářeného sluncem do zatemněné místnosti, dojde k opačnému jevu - zornice se rozšíří a umožní proniknout více světla, abyste v neznámém prostředí viděli lépe.

Když světlo pronikne zornicí a čočkou, vytváří ohnisko na sítnici. Tady - k našemu velkému překvapení - vzniká na pozadí oka obraz, který je převrácený ve svislém směru. Ano, čtete správně.

Jakmile světlo dopadne na pozadí očí, přenáší se prostřednictvím nervů v sítnici, které tvoří jakýsi svazek. Zrakové nervy pak předávají obraz dále až do mozku. Jak mozek tyto informace zpracovává, dodaný obraz znovu převrátí, takže ve výsledku nevidíme svět vzhůru nohama. Kdyby k tomu nedocházelo, náš život by byl pravděpodobně velmi zajímavý!

Lidský zrakový systém pracuje skutečně velice efektivně.

I když by to mohlo znít nepravděpodobně, jde o nejlepší způsob, jak může naše tělo rychle zpracovat informace. Nabízí se pak otázka - co se stane, když naše oči nepracují bezchybně?

Běžné zrakové obtíže

 Jak jsme si právě přečetli, anatomie lidského oka je vskutku fascinující. Pokud rohovka, čočka a sítnice spolupracují tak, jak by měly, je v pořádku i váš zrak. Bohužel tomu tak vždy není.

Pokud je lidský zrak od dokonalosti více či méně vzdálen, na vině je často genetika. Pokud vaši rodiče nosili korekční brýle již v útlém věku, je pravděpodobné, že i vy je budete potřebovat už v raných fázích života. Níže uvádíme některé z běžných zrakových problémů.

Když světlo dopadající do oka vytváří ohnisko před sítnicí namísto na ní, trpíte krátkozrakostí neboli myopií. Předměty vzdálené se jeví jako nejasné a rozmazané. U lidí s myopií mohou být oči větší než je obvyklé (více o krátkozrakosti si můžete přečíst zde).

Jak jste si asi již domysleli, opak platí pro vadu zvanou dalekozrakost neboli hyperopie. V tomto případě světlo procházející zornicí vytváří ohnisko za sítnicí. Příčinou tohoto jevu bývá často plošší rohovka nebo kratší oko, než je obvyklé (více o dalekozrakosti si můžete přečíst zde).

Jiným problémem, kterému každý z nás musí v jistém okamžiku života čelit, je presbyopie. K té dochází, když čočka ztrácí schopnost správně zaostřovat. Blízké předměty se pak jeví rozmazané - a proto také po překročení čtyřicítky často musíte držet jídelní lístek v restauraci co nejdál od obličeje, abyste si ho vůbec mohli přečíst (více o presbyopii si můžete přečíst zde).

Ukázali jsme si, že ke správné funkci zraku je zapotřebí mnoha různých částí a orgánů oka. Pokud se však vyskytnou problémy, máme k dispozici řadu pokročilých technologií, které nám je pomohou vyřešit.

Až se zítra ráno probudíte, možná si necháte chviličku na to, abyste se znovu podivili, jak zázračně vám oči zprostředkovávají okolní svět.

Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.

Další články